Sebepoškozování

K sebepoškozování se uchylují lidé, když cítí velké napětí, které neumí uvolnit jinak. Nebo naopak necítí vůbec nic a potřebují cítit aspoň něco. Bolest nebo krev, která teče, ulevuje, vyplavuje napětí. Je to ale zrádná úleva.

Na sebepoškozování vzniká závislost.

Úleva je krátkodobá, dočasná. Brzy se dostavují výčitky, pocity viny. Ty vyvolávají chuť si znovu ublížit. Je to takový začarovaný kruh, ze kterého není vidět cesta ven. Ubližování sobě navíc časem vede k tomu, že se člověk přestává mít rád. Následkem toho se mohou objevit i sebevražedné myšlenky.

zdroj: linkabezpeci.cz

Z mého pohledu je to stejné nutkání, jako když si někdo ve stresu potřebuje zapálit cigaretu. Jen abyste si to třeba dokázali představit o něco líp (i když cigareta není vůbec dobrá, to je jasné). Píšu vám to z pohledu holky, která to má za sebou a kterou to do teď trápí.

Sebepoškozování se nejčastěji objevuje v období dospívání a u mladých dospělých

a nejvyšší výskyt je mnoha výzkumy a studiemi potvrzen v období

adolescence. (http://is.muni.cz/…/Bakalarska_diplomova_prace__Pavla…)

I tohle je téma, o kterém by se mělo mluvit.

 

Objímám všechny, kteří to znáte. I ty, kterých se to přímo netýká, ale třeba jejich blízkého ano. I tohle se dá zvládnout, i tahle „chuť na útěk“ se dá odnaučit.

Jak?

mačkej místo toho kostku ledu

napiš si na papír, jak se cítíš, a pak ho roztrhej a vyhoď

vezmi si červenou fixu a dělej si čáry po rukou nebo nohou

napiš nebo zavolej někomu blízkému

zkus aplikaci @nepanikar

bouchej nebo křič do polštáře

V případě potřeby pomůže i někdo blízký, psycholog nebo linka bezpečí.

#mentalhealth #dusevnizdravi